Ekostezka Švagrov

Lesní ekostezka Švagrov

Lesní ekostezka Švagrov má celkem 12 tematických zastavení. Délka celé okružní trasy je 4,5 km a vede údolím proti proudu Studeného potoka po vrstevnicové zpevněné lesní cestě a poté lesem zpět na výchozí místo. Stezku připravilo Středisko ekologické výchovy při Domu dětí a mládeže a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Vila Doris v Šumperku ve spolupráci s dalšími partnerskými organizacemi: Lesy České republiky, s.p., Lesní správa Loučná nad Desnou, obec Vernířovice, Turistická základna Švagrov, ČEZ, a.s., Vlastivědné muzeum v Šumperku, Správa CHKO Jeseníky, Klub českých turistů Šumperk.

První podobu, bez tabulí pro veřejnost, dostala tato trasa již v roce 2000. Od této doby zde díky projektu Phare a Lesní správě Loučná nad Desnou probíhají terénní ekologické výukové programy pro školní kolektivy.

Obec Vernířovice

Katastrálně patří toto místo do území podhorské vesnice Vernířovice, malebně zasazené do jesenických hor ze šumperské strany. Historicky byly Vernířovice spíše hornickou osadou. K jejímu novodobému osamostatnění od střediskového Sobotína došlo referendem až v roce 1994. Nad osídlením trvalým (59 domů a 180 osob) dnes již převažuje osídlení rekreační. Zástavba obce se rozprostírá po obou březích říčky Merty a kolem hlavní přístupové komunikace od Sobotína. Původní silniční spojení s obcí Loučná nad Desnou bylo přerušeno výstavbou obory pro jelení zvěř na Vlčím sedle. Centrum obce tvoří kostel zasvěcený sv. Matoušovi, opravená budova obecního úřadu a hotel s restauračním provozem. K Vernířovicím patří i několik osad v blízkém okolí. Směrem k Sobotínu je to Svobodín, ve vedlejším údolí osada Kosaře a Sedmidvory a Švagrov. V neposlední řadě stojí za zmínku, že právě z Vernířovic pocházela žebračka, jejímž zapříčiněním byly zahájeny neblahé čarodějnické procesy na losinském a vízmberském panství. Celé území Vernířovic leží v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky.

Švagrov

O samotě Švagrov se dochovaly jen kusé informace. Stály zde pouze dva domy. V jednom žil palič dřevěného uhlí a ve druhém údajně místní hrobník. Po druhé světové válce Švagrov zcela zpustl a teprve až v sedmdesátých letech dvacátého století se začala budovat základna pro děti a mládež.